Tento talentovaný lyžař se narodil 18. 8. 1977 v Ostrově nad Ohří. Nyní bydlí v Božím Daru. Vystudoval Střední průmyslovou školu v Ostrově. Domluví se anglicky. Je ženatý. Tento 181c

m měřící lyžař váží 70 kg. Jezdí s lyžemi Fischer. Kromě lyžování ho baví jízda na horském kole, kanoistika a má rád přírodu. Jeho lyžařské začátky se spojují s oddílem TJ Škoda Ostrov. V roce 1991 přešel do oddílu LK Mattoni Karlovy Vary k trenéru Miroslavu Petráskovi. Své první vítězství si připsal na republikových závodech v roce 1995 ve Žďáru nad Sázavou. Je dvojnásobný juniorský mistr České republiky. V roce 1996 startuje na juniorském mistrovství světa v Itálii, kde je jeho nejlepší umístění 17. místo na 10 km klasicky. Na juniorském MS v Calgary dojel na 2. místě na 30 km volně.
V roce 1997 startuje poprvé za dospělé. Jeho nejlepší umístění je 8 místo ze štafety a 45 místo na 10 km klasicky. O rok později startuje na hokejově zlaté olympiádě v Naganu. Jeho nejlepší místo je 32. V roce 1999 se na MS v Ramsau, kde je 20. na 10 km klasicky a 13. na 15 km volně. O dva roky později je v Lahti 22. n a15 km klasicky, 18. na 10 km klasicky + 10 km volně.
V roce 2002 se poprvé umisťuje v elitní desítce. Je 4. na 10 km volně v Kuopiu a 7. na 15 km volně v Brusonu. Na olympiádě v Salt Lake City je jednou 7. a jednou 8. V Kuusamu se v závodě SP dostává na 2. místo a v Novém městě na Moravě dokonce na 15 km volně vítězí. Na prvním místě v SP byl ještě dvakrát. V roce 2003 je v Lahti 2. a celkově je ve SP pátý.
Lukáš Bauer je známý dříč, začal na sobě makat a výsledky se začaly dostavovat. V roce 2006 přišla dlouho očekávaná olympiáda v Turině. Lukáš sahal po medaili ve skiatlonu, většinu závodu odtáhl na prvním místě. Bohužel mu to vzalo dost sil, závěr nezvládl a skončil na desátém místě.
Lukáš Bauer zajel v Pragelatu svůj životní závod. Český běžec získal stříbrnou medaili. Jeho stříbro je tak první českou medailí v mužském individuálním běžeckém závodě na zimních olympijských hrách. Bauer se v chumelenici držel od prvních mezičasů v popředí výsledkové listiny. Na desátém kilometru se už posunul na druhou příčku hned za Estonce Veerpalu, ztráta Angerera i Rusa Vasilije Ročeva však byla minimální. V posledních pěti kilometrech náskok udržel a zaostal za Estoncem v cíli o 14,5 sekundy. Za Bauerem skončil na třetí pozici lídr Světového poháru Němec Tobias Angerer.
Pak následovala štafeta, od které se čekalo medailové umístění. Neuvěřitelné chyby se ale dopustil manažer českého běžeckého týmu Květoslav Žalčík. Na čtvrtý úsek omylem zapsal místo Milana Šperla Dušana Kožíška, který měl být až náhradník. Českým běžcům se povedla první polovina závodu. Lukáš Bauer dokonce předával štafetu na prvním místě. Jiří Magál předával poslední štafetu již zmíněnému ,,náhradníkovi" Dušanu Kožíškovi. Specialista na sprint se sice na posledním úseku dlouho snažil držet Němce Tobiase Angerera, se kterým jeli na třetí - čtvrté pozici. Postupně však začal ztrácet a před něj se dostal nejenom Francouz Vittoz, ale také štafety Norska, Ruska, Švýcarska a Estonska. Na českou štafetu zbylo až deváté místo.
Posledním závodem Lukáše se stal 50 km. Tady skončil Lukáš šestnáctý. Z Turína odjížděl spokojený, i když pokažený konec skiatlon ho mrzel.
Příští rok se trápil s nemocemi, a tak jel jen pár závodů. Na mistrovství světa ale patřil mezi favority. Medaili bohužel nepřivezl. Značně oslabená štafeta skolená nemocí se umístila až šestá. Největší šanci měl Lukáš na závěrečné 50. Jasné zlato, mysleli si mnozí, při pohledu na Lukáše. Udával tempo, byl ve předu a ke konci si spolu s pozdějším mistrem světa udělal před ostatními náskok. Hjelmesset se nepochopitelně snažil počkat na svého krajana a Lukáše tak zdržel. Ve finiši pak unavený Filbirich šlapal Lukáši na patky, až ho donutil zastavit. To bylo rozhodující, před Lukáše se dostala čtyřčlená skupinka protivníků. Ve finále už je nemohl předjet. A tak s Estilem dostali černého Petra. Lukáš skončil pátý, a byl to pro něj úspěch, když ráno uvažoval jestli má závod jet.
No uvidíme, Lukáš si zaslouží zlaté medaile. I vítěz SP Angerer upozorňoval, že si na českého lyžaře mají dávat všichni pozor. Bohužel toho sezonu 2006/2007 moc nezajel.
Začátkem roku 2008 se jelo Tour de Ski. Lukáš Bauer ho s přehledem vyhrál. Vyhrál několik etap Tour. Po Tour ale onemocněl. Pro Lukáše to byla sezona snů. Začal vyhrávat spoustu závodů a nakonec si pár závodů před koncem světového poháru zajistil vítězství. Stal se tak vůbec prvním českým lyžařem, který dokázal vyhrát SP.
Do sezony 2009 nevstoupil zrovna tak jak se od něj čekalo. Do MS v Liberci vyhrál pouze jednou a jednou byl druhý. Tour de Ski se mu nevydařila, ale sám říkal, že vrcholem bude až liberecký šampionát. Tam na své oblíbené trati získal stříbro a útočit chtěl i ve štafetě. Ta ale pro český tým skončila katastrofálně.
V následující sezoně byl pro Bauera vrchol kromě OH i Tour de Ski. Ta měla být v režii neporazitelného Nortugha. Jenomže Bauer zajel poslední etapy skvěle a v přímém souboji Nora porazil a stal se tak favoritem číslo jedna na OH.
Prvním závodem tam pro něj byla trať na 15 km volně. První mezičas byl pro Lukáše dobrý, ale pak začal ztrácet. Pro vítězství si suverénně jel Cologna a pro Bauera bylo zlato nedosažitelné. Dlouho to vypadalo, že bude bez medaile. V posledních metrech ale dosud třetí Hellner ztrácel síly a Bauer nakonec bronz vybojoval. Ve skiatlonu doplatil na taktiku švédských běžců a zaškobrtnutí několik set metrů před cílem. Přesto skončil v první desítce. Ve štafetě od nich nikdo nic nečekal a sám Bauer považoval za maximum šesté místo. První úsek slušně zaběhl Jakš a Bauer byl na tom svém nejrychlejší. Tým dovedl na čelní příčky a Magál s Koukalem to udržely. Češi se radovali z bronzu.
V sezoně 2011 získal po skvělém výkonu v závěrečné etapě Tour de Ski třetí místo.

Více o Lukášovi na www.lukas-bauer.cz