Narozen: 19.5.1977, Mönchengladbach, Německo
Bydliště: Monako.
Stav: Svobodný
Výška: 164 cm
Váha: 59 Kg
Stránka: www.nickheidfeld.com
Kariéra: Nick nezačínal s automobilovými závody jinak, než jeho soupeři. Také on udělal své první motoristické kroky v motokáře. Po 8 letech úspěchů zazářil v německém šampionátu Formule Ford 1600, když vyhrál v sezoně 1994 8 z 9 závodů. O rok později přestoupil do prestižní třídy německé Formule Ford Zetec a na cestě k titulu posbíral čtyři vítězství. Pro jeho kariéru však mělo větší vliv to, že si Nickova talentu povšiml Norbert Haug, pracující pro Mercedes. S podporou německé automobilky postupoval pak až na samý vrchol. Ale postupně. Mercedes dopomohl Nickovi k přednímu týmu německého šampionátu F3, který byl označován za jeden z nejvyrovnanějších a nejkvalitněji obsazovaných. Spolu s týmem BSR a monopostem Dallara Opel skončil celkově v sezoně 1996 třetí a zazářil v náročném závodě v Macau. Sezona 1997 se Nickovi vydařila. Své mecenáše nezklamal a získal titul v německém šampionátu F3 s pěti vítězstvími a 11 pódiovými umístěními. Především pak triumf v mezinárodním závodě v Monaku přímo před očima šéfů týmů F1 byl využitou příležitostí. Ve věku 20 let se stal testovacím jezdcem stáje McLaren Mercedes a na další rok si zajistil angažmá v týmu, který podporoval McLaren v šampionátu FIA F3000. První měření sil s Juanem Pablo Montoyou bylo těžké, Nickovi chyběly zkušenosti a přestože byli s juniorským týmem McLarenu Kolumbijci a stáji Super Nova stále na dohled, chybou v poslední kvalifikaci šampionát ztratil. Přesto to byl vynikající úspěch a skoro nikdo nepochyboval o tom, že šampionem sezony následující bude právě Nick Heidfeld. Vycházející hvězda německého motorsportu dokázala s podporou automobilky Mercedes – Benz v sezoně 1999, že zájem o jeho osobu je zcela na místě a Nick získal titul rozdílem třídy. Jedinými konkurenty mu byli Uruguayec Gonzalo Rodriguez a britský pilot Jason Watt. První však nešťastně zahynul v závěru sezony při závodě Champ Car a druhý byl pro boj o titul příliš nezkušený. Nick byl ve formě a logickým krokem mohla být jedině Formule 1. McLaren Mercedes měl však Häkkinena a Coultharda. Nastoupil tedy do týmu trojnásobného šampiona Alaina Prosta. Nadějné předsezonní časy však byly při závodech zklamáním. Navíc měl monopost konstruovaný Alanem Jenkinsem neustálé problémy s elektronikou a díky věčným prostojům nebyl tým schopen odladit podvozek. Přes zkušenost týmového kolegy Jeana Alesiho se tým propadal a Nickovým nejlepším umístěním bylo 8. místo v GP Monaka. Cílem projel pouze v 5 ze 17 závodů. Již závěrem roku bylo jasné, že ve francouzském týmu mladý jezdec končí. Rok 2001 byl pro Nicka nejúspěšnější, ale zároveň i rokem největšího zklamání. Jeho první závod v barvách Sauberu skončil 4. místem a při třetím závodě v Brazílii vystoupil poprvé na stupně vítězů. Dalšími body dopomohl stáji k famóznímu úspěchu, když skončil soukromý tým Petera Saubera v Poháru konstruktérů na 4. místě. Zdatným soupeřem mu byl týmový kolega Kimi Raikkonen, ale Nick byl celkově úspěšnější. Bohužel pro něj si však v Mercedesu mysleli něco jiného a na místo odcházejícího Miky Häkkinena byl koupen do týmu McLaren právě Raikkonen. Rozhodnutí týmu z Wokingu bylo překvapením, čekatelem na závodní monopost byl totiž celou dobu Nick. Sauber C21 byl ještě spolehlivější jak jeho předchůdce, ale konkurence byla stále vyrovnanější a jejich vozy stále spolehlivější. Nick přijal výzvu a bojoval, aby dokázal, že McLaren volil špatně. Jeho velmi ceněný, ale nezkušený týmový kolega Felipe Massa byl více mimo trať, takže vývoj vozu ležel na německém jezdci. Tým skončil v Poháru konstruktérů na 5. místě, ale Nick bodoval pouze ve čtyřech Grand Prix. Nejlépe skončil 4. ve Španělsku. Ve třetí sezoně u Sauberu pokračovala sestupná tendence. C22 nepotvrdil očekávání a Nick posbíral až do GP USA pouhé dva body. Riskantní strategie a trocha štěstěny přinesla úspěch právě v Indianapolis. Týmový kolega Heinz Harald Frentzen skončil třetí a Nick na místě čtvrtém. Přestože s Nickem byly spojeny nejlepší výsledky Sauberu, překvapivě s ním Peter Sauber smlouvu na konci roku 2003 neprodloužil. Německý jezdec definitivně ztratil podporu Mercedesu a o setrvání v F1 musel těžce bojovat po celou zimu. Už to vypadalo, že Nick opustí F1 potichu, nepozorovaně a předčasně, podobně jako je jeho jízdní styl. Po sérii jednání a zimních testech však podepsal smlouvu s Eddiem Jordanem. Tým se však potýkal i v roce 2004 s finančními problémy a za celou sezonu získal Nick pouhé 3 body. Spolupráce s týmem ze Silverstone obrat v kariéře nepřinesla, navíc šéf týmu nepovolil Nickovi testovat Williams, kde o něj měli zájem jako o náhradníka za zraněného Ralfa Schumachera. Po odchodu Buttona měl Frank Williams volný jeden kokpit. Tentokrát už si dal Heidfeld záležet, aby nedopadl jako u McLarenu. V zimním rozstřelu porazil Brazilce Pizzóniu, který po místě toužil také. Byli stejně rychlí, přesto si tým vybral Heidfelda. Protože pro něj byl důležitější víc tým než osobní ambice. Rozhodnutí se dozvěděl až těsně před představením nového monopostu pro sezonu 2005. Nejásal. "Fajn, tka jdeme na to," prohlásil stroze. Se stejnou lehkostí pak drtil týmového kolegu Marka Webbera. Stejně to ale nehrálo roli Williams, který se na konci roku ve zlém rozcházel s BMW, na něj měl opci. Nevyužil ji. Čekal na Buttona pohrával si s myšlenkou, že by naostro do závodů nasadil Nico Rosberga. Heidfeld byl zase nechtěný. Jen por jednu stáj byl ideálním kandidátem. BMW. Je to paradox: celou kariéru jej podporaoval Mercedes, aby nakonec Heidfeld začal závodit za největšího rivala. BMW totiž odkoupilo Sauber a z vyzrálého Němce udělalo svou jedničku. U týmu, který ho kdysi propustil. Teď si jej nemohou vynachválit. Heidfeld má konečně jistotu, že na konci roku neskončí. Smlouvu má až do roku 2008. Útrapy a nejistoty ho nezměnily. Teď je na tahu on. Už nechce být tím, kdo věčně ustupuje a dělá místo jiným. Loni byl dvaktrát na stupních vítězů, na Nürburgringu. "Vím, že to bude trvat. BMW nebude vyhrávat ani v roce 2007, ale zase budeme o krok blíž. A pak budu konečně vyhrávat"
Nick měl pravdu. V dalším roce udělalo BMW krok dopředu. Sám Heidfeld dokázal v této sezoně předject na trati i obhájce Alonsa. V konečném hodnocení byl za suveréními Ferrari a McLarenem pátý.
O tom, že BMW bude vyhrávat měl Nick pravdu. Nebyl to však on, kdo vystoupal v sezoně 2008 na stupně nejvyšší, ale jeho parťák Kubica. Ten ho také po celou sezonu porážel, jen v závěru měl převahu Nick, který celkově skončil šestý.
V roce 2009 BMW nepostavilo zrovna skvělé auto. Celý tým se trápil a vše nakonec vyústilo odchodem z F1.
V roce 2010 ke konci sezony nahradil de la Rosu v Sauberu. Pro další sezonu však neměl angažmá. V Renaultu ale potřebovali jezdce, který by nahradil zraněného Kubicu a nakonec sáhli po zkušeném německém závodníkovi..